Ahojky! Věděli jste, že průměrná rodina v ČR má 2 děti? Nejspíš jo, co? Ale na tom zas tak nesejde – důležitější je, že s největší pravděpodobností máte alespoň jednoho sourozence…
Já rozhodně mám – a to hned 2 bráchy. Skvělý! Jednomu bude 5 a druhýmu je 12… Super kombinace! Protože zatímco ten první si chce hrát a vyžaduje pozornost, ten druhý mi leze do věcí, sází se s kámošem, jestli zrovna s někým chodím, ječí na mě, že jsem vešla do jeho pokoje (a ignoruje fakt, že on v tom mém málem bydlí)… A teď se dokonce dostal na stejný gympl jako já.
Někteří z vás jistě moc dobře ví, o čem mluvím. A vy, ostatní, dobře čtěte: Není to tak, že když se neustále rozčiluji kvůli tomu či onomu a každých pět minut vyčerpám tu neslušnou část mého slovníku, tak svoje brášky nemám ráda. Já je ráda mám, kdo ne… Ale někdy je to vyloženě na zabití.
Fakt, že mám bráchu – natož dva – mně naučil spoustu věcí. No, spíš donutil se naučit :-). Umění dobře schovat téměř cokoli, od deníku přes lihovku až k vodovkám, bylo to první, co jsem si osvojila. Když totiž bratříček přijde ze školy dřív než já – co mu brání trochu se porozhlédnout a případně pár věcí zkonfiskovat? No právě; nic. Dále jsem si zvykla dobře improvizovat, ať už při obraně či útoku, a to nejen v případě ,,slovní války“. Mohla bych povídat celé hodiny jen o té negativní stránce – ale koneckonců je jenom spravedlivé zmínit i některá pozitiva.
Tak zaprvé máte s kým blbnout na rodinných dovolených. Ne vždy jsou totiž nablízku nějací fajn lidi, a tak sourozenec přijde vhod. Zní to možná trochu krutě, co? No co. Koneckonců je to oboustranné :-). Zadruhé se nemusíte bát, že ztratíte motivaci – vždycky totiž bude v čem soupeřit. Ať už o to, kdo zvládne zařvat hlasitěji (zkuste to někdy, je to super!), nebo o to, kdo bude mít větší potlesk na koncertu, kde oba vystoupíte. Zkrátka máte po ruce někoho, kdo vás ,,vyhecuje“. A do třetice ještě jeden příklad – věřte nebo ne, ale ve svém sourozenci máte spiklence – nejčastěji právě proti rodičům. Tedy pokud není třeba o 10, 12 let starší. Ale to má zas svá pozitiva. Někteří šťastlivci by jistě mohli vyprávět…
A vám ostatním, co jste nuceni dennodennímu trýznění: upřímnou soustrast! Vím, jak vám je. Tak se držte!
xoxo Bookerka