Řeknu to stručně; miluju hudbu. Je v mém životě již od dob, kdy jsem byla malá a stále zůstává mou vášní, mou inspirací, no a mou nejlepší kamarádkou. Nebo alespoň jednou z nejlepších ;-).
Ano… hudba je nedílnou součástí mého života. Plní jej energií, láskou, nadějí – ale také mi poskytuje prostor, když jsem smutná nebo když mne celý svět štve. Zkrátka se chová jako správná kámoška.
Řekla jsem, že hudbu mám v životě od malička. A jak že se to stalo? Vděčím za to hlavně mojí super mamce. Její život je s hudbou také propojený (hrávala ve velkém orchestru na saxofon, zajímá-li vás to), a tak chtěla, abych to měla stejně. Než jsem šla do školy, učila mne hrát doma na flétnu a v první třídě mě přihlásila na sbor a klavír. Díky, mami!
Do sboru jsem sice chodila jen pár let (a pak znovu na gymplu ještě 1 rok), ale u klavíru jsem zůstala. A ještě chvíli zůstanu. Ve 3. třídě mne učitelka přihlásila do celonárodní soutěže (nechci se chlubit, ale slavila jsem celkem úspěch :-)). No a letos, o 6 let později, se chci zúčastnit znovu. Takže… to bude ještě mooc zajímavý xd.
Musím ale dodat, že i když jsem tady děkovala jen mamce… Je tu ještě jeden člověk, jedna kamarádka, která mne u klavíru drží. Hrajeme spolu už od začátku čtyřruční hry a co jsme spolu ve třídě, naše přátelství se ještě umocnilo. Takže tobě taky děkuju, jestli si to třeba náhodou čteš :-).
Jak vidíte, mám k hudbě opravdu blízko – mohla bych ještě vyprávět… Ale to zas třeba jindy xd. Jak to máte s hudbou vy? Jestli máte pár minutek a náladu, dejte mi vědět! A nebo mi pošlete nějaký tip na fajn song…
xoxo Bookerka
Bookerka 