Každý z nás si určitě někdy přál mít na této planetě místo, které by bylo jen a jen jeho. Ať už ostrov, zahradu, dům na stromě, soukromou pláž, louku, cokoli. Protože všichni víme, že i vlastní pokoj nám sice dá prostor, ale soukromí mnohdy ne.
I do pokoje nám každou chvíli někdo vstoupí. Sourozenec, který ti jde prohrábnout věci, aby si nashromáždil nějaké poklady. Rodič, který ti už od rána připomíná, že musíš ještě tohle a támhleto, protože máš určitě hromadu času. Rodiče jsou někdy fakt vtipní.
O rodičích tenhle článek ale není – možná příště?
V úvodu jsem řekla, že toužíme mít svoje vlastní soukromé území. To je pravda, jenže někdy je fajn mít to místo s kým sdílet. A to nemyslím pomocí Instagramu, Facebooku, Snapchatu atd. Myslím tím mít osobu, s kým budeš na to místo rád/a chodit, protože je to tam nejen nádherné, ale zároveň jej máte oba rádi a máte s ním spojené vaše společné vzpomínky.
K závěru musím říct, že já jsem takové místo i osobu nedávno našla. Neprozradím kde a kdo, samozřejmě. Jsem možná blázen, ale idiot určitě ne.
A… co vy?
xoxo Bookerka
Bookerka 