Já, Simon – a já, Bookerka

Jsem tak absolutně nadšená! Po nějaký době zase naprosto perfektní lgbt příběh. A nejsem zaujatá – je to vážně boží kniha! (Ehm. Musím ještě něco vůbec dodávat?)

Na začátku všeho byly nevinné emaily… Poté co se Simon zapomněl odhlásit ze školního počítače, najde jeho korespondenci spolužák Martin a začne ho vydírat.

On je sice v absolutně bezútěšné situaci, ale stejně je taak kouzelný a tak neskutečně svůj! Proboha, to zní děsně. Neodházejte, já se pokusím zůstat v normálu 😀

Pššt, jen tak mimochodem – co je to normál?

Okok, jsem v pohodě. A v klídku. Tak jedeeem!

Simon je totiž gay a před svými spolužáky to stále tají. Poslední dny trávil korespondencí se zajímavým klukem ze školy s přezdívkou Blue a natolik se sblížili, že by zvlášť jeho nerad vystavil nějaké trapné situaci a pomluvám.

Jasně, šílená náhoda, že je ze stejného města i školy… Ale překazit tak úchvatnou story, kdo by měl to srdce to udělat? No kdo? Budete se smát, nadšeně se culit nad maily (ty střídají ,,normální“ kapitoly) a zatínat pěsti při… No, asi při všem 😀

Spolužáci dovedou být pěkní sígři! On by to ustál, ale co Blue? Zná ho zatím jen po síti, ale kdo je Blue doopravdy? Žádného kluka ze školy, co by byl gay, nezná… S nerdem Martinem ale není radno si zahrávat, a tak se snaží vyhovět jeho požadavku: dostat se co nejblíž Simonově nejlepší kamarádce Abby.

Sama Abby se mimochodem mihne i v další knize od Becky A., a sice v Podělaným navrch (už jsem se tu o ní zmínila).

A co se Martina, řečeného Adidas, týče… Je to idiot, ale zároveň školní šašek, sice neskutečně vlezlý, ale na druhou stranu sebevědomý, trochu paličatý. Taky dobrý herec – společně se Simonem i Abby (a nezapomeňme ani na Cala, kluka-s-modrozelenýma-očima-takže-kdo-ví…) chodí do školního divadelního klubu. To nezapomeňte – jednak se můžete těšit na mega porci srandy a jednak je to podstatná součást příběhu i postav.

O konci se tu nechci (a snad ani nebudu) nijak šířeji rozepisovat, ale můžu vám prakticky zaručit, že budete brečet štěstím, číst si závěrečné věty nejméně desetkrát, přát si umět psát tak jako Becky, jednoduše budete absolutně nadšení!!! Tak jako – no hádejte – já :D. A dost možná Simonovi (a všem ostatním) naprosto propadnete a poběžíte si pro ten poklad do knihkupectví. jasně, jako já!

Musím ještě psát nějaké shrnutí?

JE TO ABSOLUTNĚ EXTRA SUPER FANTASTICKÝ!!!

xoxo hypernadšená Bookerka

Leave a comment

Design a site like this with WordPress.com
Get started